dk

Sport je pro mě možný výhradně ve stavu vnitřního uvolnění, což jsem dřív netušila. Věděla jsem, že si radši nechám přejet nohu tramvají, než bych šla na tělák, kde na mě Šprdlíková v modrých trenkách s kapsičkou na stravenku bude křičet „dotlač kozu“ nebo „šplh“ a já kam nevyskočím, tam stejně nedošplhám, zatímco spolužačky se pak půjdou ještě dovymykat před školu, čímž způsobí bezpočet erekcí kolemjdoucích. Moje příchody domů s orazítkovaným čelem od míče z vybiky a vykloubenými palci od bagru mě jednoznačně stavěly do role nekňuby. Vždycky když někdo křičel „vyskoč, přitahuj, vyvlaj, smeč, co čumíš, dělej“… začaly mi podezřele tepat spánky a zůstala jsem přikovaná …

… číst více …

Jako dítě mě představa smrti děsila, jen když si babička z legrace otočila oční víčka nahoru nebo když jsem byla v noci doma sama a moje kačenka z chemlonu nabírala podobu smrtky. Smrt v mých představách se spíš využívala k praktickým účelům – když jsem se potřebovala nesmát, představila jsem si, jak mi umírá děda na hranici a hrozně u toho kašle. Pak nastaly skutečnější doteky se smrtí – někdy příjemné – Moodyho tunel a za ním lákavá vrata do ráje při trhání krčních mandlí; pochod z Havířova do Ostravy ve spodním prádle po vypití odvaru z mandragory, ale taky nepříjemné – když mi kamarádka skočila při plavání v Axe na záda a já slyšela jen …

… číst více …

Nedávno jsem překládala seriál „Máte doma uklizeno“, ve kterém si dvě upjaté mrchy podávaly různé bohémy, jimž zřejmě dýchal na záda exekutor, a tak si nechali celonárodně natočit do televize, jaký mají doma bordel. Profesionálky se zhnuseně promenádovaly po bytě, kde někdo prostě jen deset let neutíral prach, protože si zřejmě radši brnkal na kytaru nebo chodil ven. Kopaly do věcí a sebevědomě odstraňovaly dětské kresbičky z topení mlíkem, sajrajt z mikrovlnky citronem a tvářily se, že vymyslely prachovku. Pak naběhla četa, vyluxovala byt i s kočkou, a harpyje přišly za 14 dní zoufalce zkontrolovat. Což mě inspirovalo. Samozřejmě, že doby, kdy jsem si míchala kafe verzatilkou jsou pryč, ale …

… číst více …

Člověk nevěří, že všechno podstatné, co potřebuje, už vlastně má. Myslí si, že je tím, jak vypadá, jak se chová a co za svůj život ukořistí. Zaměňuje vnitřní za vnější, svou podstatu za obal a lásku za vztah. Láska je něco, co mu někdo přinese, protože si to vydupe nebo zaslouží. Láska se považuje za východisko a řešení. Skoro nikdo sice neví, o co v ní jde, ale když už si někdo myslí, že ji má, ze strachu, že o ni přijde, dělá jeden špatný krok za druhým. A tak holky zbytečně předstírají orgasmus, žehlí košile, i když se jim nechce, cpou si do prsou další prsa a po mejkapovacích …

… číst více …

Můj život s facebookem rozhodně nebyl tuctový, i když trval přesně dvanáct dní: 1.den: dokázala jsem dát na zeď status a přijmout první friendy. Zdá se, že mě všichni mají rádi a děsně jim to pálí. 2.den: Objevila jsem funkci hlavní stránky. Skoro všem se líbí fotka, kde stojím v dálce. 3.den: Zdál se mi sen, který mi vysvětlilo pět přátel. S odporem odjíždím na turné, kde jsou všichni zpomalení, nevýstižní a nerozumí mi. Spěchám domů. 4.den: Chcíply mi rybičky v akvárku a nestihla jsem odpovědět na sto přání. Spálila jsem zelí, protože mě nenapadá koment. 5.den: Pět kamarádů si mě odebralo. To se musí vysvětlit. Ruším skutečnou narozeninovou …

… číst více …

Snažím se být empatická a vstřícná. Kolikrát beru telefon, i když se houpu na stromě a varuje mě skryté číslo. A zamyslím se, jestli nepotřebuju ještě nějaký produkt, aby se operátorka nažrala a já zůstala aspoň částečně celá. Ale dneska se mi zdálo, že mě můj ex poslal pod gilotinu a když jsem si šla koupit pro zlepšení nálady Pegase na špejli, šlápla jsem navíc do louže s vyjetým olejem. Hned poté zazvonil telefon: „Dobrý den, Olga Zubáková, česká pojišťovna, paní Turnová, máte pět minut času?“ „Oč jde?“ „Paní Turnová, už se k vám dostal nový zákon o ochraně občanů proti krádežím?“ „Nedostal.“ „Jak jste, paní Turnová, pojištěna proti …

… číst více …

Žijeme ve velmi stabilní zemi. Posledních dvacet let jsou v jejím čele ti samí lidé, kteří v potu tváře schvalují jednu účinnou reformu za druhou, až jejich dobrácké hlavy padají únavou. To dobré z minulého režimu se uchovalo, jako například Stromovka, stadion Sparta, metro… plus se zavádí spousta novot jako třeba open card, open space.…. Všeho máme dost – včera jsem šla v hypermarketu asi čtvrt hodiny jen kolem krabic s mlékem! Dopravní prostředky jsou plné nevděčných občanů, kteří si jen tak nalehko jezdí sem a tam s narvanýma igelitkama a to i v noci, ale tváří se jako mučedníci! Je tolik pracovních příležitostí, že většina lidí má tři zaměstnání. …

… číst více …

Dlouho jsem si myslela, že mým celoživotním partnerem bude oligofrenik Aleš, který bydlel přes chodbu a jako malá jsem si s ním hrála na princeznu a prince, ale nic se nedohodlo, protože jen vydával zvuky a celkem brzy zemřel. Pak jsem si myslela, že abych někoho sbalila, musím udělat vždycky něco zvláštního – jako například típnout si cigaretu o ruku nebo dýchnout si čikuli pod dekou, do čehož se většinou holkám moc nechtělo. Když jsem měla hřbety rukou samou jizvu, došlo mi, že možná stačí předvést od něčeho trochu… A tak dnes díky mužům umím bleskurychle přepínat hemisféry, vydělat si prachy, maskovat zkroucené prsty u nohou, trochu …

… číst více …

Když jsem byla malá, chtěla jsem být Ježíškem. Pak dlouho nic a pak prodavačka. Ježíšek mi připadal fajn do doby, než jsem dostala k Vánocům plyšový kožich, co mi neslušel. Opila jsem se pak vaječným koňakem během Bohdalky a Dvořáka tak, že máma musela zavolat záchranku. Stejně jsem se ale dál modlila k takovému andílkovi ze sádry, co visel nad dřezem. Modlitba a tři přání, které se často nesplnily, a tak jsem myslela, že mě Bůh prostě trestá. Dost často jsem se modlila za to, aby děda s babičkou nikdy neumřeli, a když děda umřel, anděla jsem rozflákala a s modlením přestala. Nastalo krutě ateistické období – jednou jsem omylem …

… číst více …

Tento rok by měl proběhnout v duchu převibrování z takzvané třetí do páté dimenze, na tom se shodují všichni duchovní mistři, šamani i podvodníci. Naše vědomí se rozšíří, vcucne všechny negace, lidi se propojí a aktivují svá světelná těla. Odstraní se karma. Několik odvážlivců už dokonce přestalo jíst a pít a najelo na pránu – božskou energii, kterou si berou ze všeho, co je obklopuje. Řekla jsem si, že si dám na tuhle transformaci osobní přípravu, soustředím se hlavně na polykání prány, na to napojení na všechny a budu čekat, jestli se nějak rozsvítím a vysvlíknu z hrubého těla. S odstraněním karmy počkám do jara. Ráno jsem vstala, vůbec mi …

… číst více …