Ukázka z knihy

V ZIMĚ SE U NÁS NETOPÝR 
Eva Turnová

NA VLASTNÍ ŽÁBOST

„Co kdybych napsala příběh o Bufě?“ řekla jsem nahlas.
„Jojo, obuv je důležitá,“ řekl Vráťa.
„Vráťo!“
„Jasně, udělej to, stejně každej ví, žes volízla žábu.“
„Žába se nelíže, ale kouří. Stejně jako třeba kokain…“
„Kokain se líže,“ řekne Vráťa.
„To je pravda, protože kokain není zvíře.“
„Tak by se ten text mohl jmenovat – Kokain není zvíře.“
„Název už náhodou mám.“
„Takže další slovní hříčka. To jsem teda zvědavej…“
 
Začalo to v sonorské poušti v severním Mexiku, kde se dvě coloradské ropuchy druhu Bufo alvarius daly do řeči:
„Já se vždycky po půl roce těším, až vylezu z podzemí na vzduch, ale tam už pobíhá potrhlej šaman s injekcí a snaží se mě podojit jako nějakou kozu,“ řekla první žába.
„Tenhle Octavio je fakt amatér. Byl závislej na heroinu, pak vykouřil mou kamarádku, dostal se z toho a od tý doby si myslí, že nám vidí do žabludku,“ řekla druhá.
„Do žaludku… No a co jinak, jak je?“ řekla zase první.
„Včera do mě kousla ovce tlustorohá.“
„A jak to dopadlo?“
„Do půl hodiny bylo po ní.“
„Dobře jí tak. Však ty lidi z nás taky nebudou mít jenom pozitivní zážitky. Natočili o nás teď v Čechách film.“
„Jak se jmenuje?“
„The Underground Secret. Aneb Žába úsvitu.“
„Nech toho, nebo se nafouknu a prasknu smíchy.“
 
Přesně v tu dobu mě kamarád pozval na žábu.
„Ne, díky, ale konzumaci žab, šneků a ústřic se spíš vyhýbám. Šla bych radši na steak,“ odpověděla jsem.
Na steaku jsme si ujasnili, na co mě Fred vlastně zve – jde o přírodní psychedelikum, tryptamin 5MeO-DMT, který se získává ze sonorské žáby Bufo alvarius. Sekret, který se nachází v příušních žlázách, žába používá jako obranný mechanismus proti predátorům.
„Takže mě zveš na panáka smrtelnýho jedu?“ ptám se.
„Pro účely rituálu se látka evaporuje a následně vykouří, nic se ti nestane. Je to obdoba LSD, jen ve větší potenci, rozdíl mezi tímhle a tripem na LSD je v tom, že účinek žáby trvá jen čtvrt hodiny, během který se ti rozpadne ego.“
S drogama jsem byla vždycky opatrná, protože nemám ráda pocit závislosti. Zkusila jsem párkrát trávu, ale kolem psychedelik jsem chodila po špičkách; moje osobní zkušenost spočívala ve schroustání hrsti lysohlávek, které mi dal kdysi někdo po koncertě. Po chvíli mi ztěžkly nohy, táhlo mě to ven, a tak jsem se vydala domů, cestou jsem si povídala se stromy, doma jsem se neprozřetelně podívala do zrcadla a tam nahlédla všechno, co jsem v životě nechtěla vidět, a celou noc jsem bušila hlavou do zdi. A tak jsem se rozhodla, že bude lepší do ničeho moc nešťourat.
„Dezintegruje se ti ego a dál?“ ptám se zvědavě.
„Dostaneš se do stavu neduality, rozplyneš se v energii. Pak se vrátíš, ale změní ti to život.“
„To by mě zajímalo, jak ti žába změní život.“
„Samotná žába ti nic nevnucuje. Otevře ti obranný filtry a ty nahlídneš do univerza a do vlastního nevědomí….  Je to jako zásah světelným mečem, bleskurychlá transformace.“
„Nejsem si jistá, jestli toužím po transformaci,“ řekla jsem.
V té době mě všechno, co jsem dělala, naplňovalo. Měla jsem kolem sebe spoustu přátel a skvělou dceru. Jen v partnerských vztazích, jako bych se opakovaně dostávala do podobné smyčky, hlavní emoce byla strach, silný potenciál některých vztahů často ztroskotal kvůli zdánlivé banalitě a nedokázala jsem s tím nic dělat. Cítila jsem, že to mám v hlavě srovnané, ale že je tam spousta zranění na úrovni instinktů z dob dětství. Ale nějak jsem s tím byla smířená. Říkala jsem si, že takhle bych mohla dožít, spousta lidí žádné dveře neotevře… Zároveň mě lákala možnost vyzkoušet ani ne tak spirituální, jako terapeutický potenciál žabího sekretu. A tak jsem se přihlásila na konzultaci vedenou psychonautem Matějem, který se objevil v českém filmu The Underground Secret.